Nedělní citát XXXIII
V časech, jakou jsou tyto, je je důležité si pamatovat, že byly časy, jako jsou tyto.
admirál William Crowe
V časech, jakou jsou tyto, je je důležité si pamatovat, že byly časy, jako jsou tyto.
admirál William Crowe
Je mi líto, ale posledních pár dnů až týdnů nepřipomínal můj život oko tornádo, ale srážku několika hurikánů, takže jsem zanedbával nejen blog. Doufám, že příští týden to dám do kopy dlouho odkládané nepořádky jako jsou zakázané komentáře. Ale hlavně bych rád představil dlouho připravovanou novinku:
Rozhodl jsem se trochu zaexperimentovat s formou i obsahem. Výsledkem bude v pondělí první díl GreyCastu.
Kratičký půlminutový trailer ovšem můžete ochutnat již dnes ve formátech Quicktime a DivX.
No bastard ever won a war by dying for his country. He won it by making the other poor dumb bastard die for his country.
Připisováno generálu Georgi Pattonovi Jr.
V souboji na sklonku 20. století prohrál pro svou slabost, nikoli proto, že byl špatný. Pokusme se vrátit k V. I. Leninovi.
Předseda KSČM Vojtěch Filip o reálném socialismu
Dočasně jsem zakázal komentáře neregistrovaným uživatelům – root si stěžoval na nadměrný load způsobený komentářovým spamem. Nainstaluji nějaký vhodný plugin a opět je povolím.
Učený člověk má své bohatství vždy v sobě.
Phaedrus
Some people think the future means the end of history. Well… We haven’t run out of history quite yet. Your father called the future… the undiscovered country. People can be very frightened of change.
James T. Kirk ve filmu Star Trek VI: The Undiscovered Country.
ScienceWorld popsal zajímavý pokus. Co se stane, pokud dáte lidem fotografii dítěte a fotografii osmi dětí a řeknete jim, že k jejich záchraně je potřeba stejné množství námahy (konkrétně $300k)? Překvapivě většina lidí zvolí záchranu jediného dítěte. Troufnu si tvrdit, že pokud by jediné dítě mělo fotografii a osmice byla jen slovně popsána, tak by byl poměr mnohem drtivější.
Nad racionalitou vynakládaných prostředků se zamýšlí i Petr Koubský. Nemám pochybu o tom, že by jeho názory, pokud by byly prezentovány širší veřejnosti, byly smeteny ze stolu jako bezcitné. Lidé rádi zachraňují pandy a miminka, ale nejsou schopni vybrat problémy, které si řešení zaslouží. Lombogovské výzvy pak zní jako hlas volajícího na poušti.
Co pro demokracii znamená skutečnost, že jsou přednostně řešeny atraktivnější problémy a “problémy” nechám na úvaze laskavého čtenáře.
PS: v rámci gender studies by mne docela zajímalo, jak se u výše uvedeného pokusu lišil výsledek u mužů a žen.
Update: To samé tema dáva Osel do souvislosti s genocidami.
There have always been ghosts in the machine. Random segments of code, that have grouped together to form unexpected protocols. Unanticipated, these free radicals engender questions of free will, creativity, and even the nature of what we might call the soul. Why is it that when some robots are left in darkness, they will seek out the light? Why is it that when robots are stored in an empty space, they will group together, rather than stand alone? How do we explain this behavior? Random segments of code? Or is it something more? When does a perceptual schematic become consciousness? When does a difference engine become the search for truth? When does a personality simulation become the bitter mote… of a soul?
Dr. Alfred Lanning (filmová “adaptace” I, Robot)
Daň je poplatkem, který platí střední vrstva proto, aby chudí nezabili bohaté.