Těším se jak malé děcko

Jako malej satai se těším na několik málo pokroků technologie. A mezi nimi drží pěkné druhé místo použitelný elektronický papír.

Nemá smysl rozepisovat se o tom, že číst cokoli na monitoru, nedejte bozi CRT, nebo spotřebovat za rok stovky listů papíru a kilogramy toneru, není řešení hodné technokrata. Ale kam dál? PDA je jistě lepší alternativa. Ale je příliš univerzální. Zvládá mnoho věcí, ale tu požadovanou nedokonale. Na čtení e-booků třebas z Palmknih dostačuje, pokud vás ovšem netlačí životnost baterie. Na studování rozsáhlejších článků například z Osla už to není to pravé banánové a rozhodně se nehodí na pročítání dokumentace k JBossu. A vzít si palma k ranní dávce nugátových koblih?

O elektronickém papíru bylo napsáno tolik textu, že na jeho vytištění musely padnout celé hluboké hvozdy. A výsledky jsou dosud velmi rozpačité. Pokusy Sony o vlastní reader zatím vyznívají do prázdna a další projekty také jen skončí na titulních stránkách bez praktických dopadů. Proto jsem velmi rád, že se v Antverpách rozběhnul pilotní projekt, který snad popožene události vpřed. Dvěstě lidí bude moci číst deník De Tijd na elektronickém papíře, který je ohebný a rozměry se blíží novinám. Obsah bude nahráván ze sítě a díky kapacitě přes 200Mb se do novin vejdou zprávy za celý měsíc. Display je pouze v odstínech šedi, ale je možné si na něj dělat poznámky.

Pokud bych měl jistotu, že vše bude fungovat jak má, a existovala by návaznost na existující obsah, tak neváhám ani chvíli a 400 dolarů, které zatím papír stojí, připravím do prasátka.

Zdroj: ScienceWorld